5 Ragby

Stejně jako ostatním sportovním hrám je i ragby vlastní základní princip – boj o prostor. Ragby je tedy založeno na hře do volného prostoru, čímž se vytváří další volný prostor. Neplatí tedy často zažitá představa, že ragby = kontakt, či boj v kontaktu. Ragby je fyzická hra, ve které se může vyskytovat kontakt dvou a více soupeřů (pravidly je dovolen a omezen). Tento kontakt je ve správně chápaném smyslu hry pouze „nehodou“, kdy se útočícím nepodařilo situaci správně vyhodnotit a rozhodnutí následně zrealizovat.

Ragby se charakterizuje jako sport:

  • Kontaktní
  • Kolektivní
  • Míčový

Z toho plynou možné problémy:

  • Afektivní
  • Intelektuální
  • Technický

Vztah mezi těmito elementy je (obr 1):

Vzhledem k tomu, že v tomto metodickém materiálu se řeší vztahy intelektuální i technické (dovednostní) na úrovni ostatních sportovních her, a všem sportovním hrám jde především o všeobecný rozvoj žáků (nikoliv o specializaci), hlavním úkolem ragby je přispět k rozvoji žáků v otázce afektivní, tedy ztráty strachu s fyzického kontaktu se soupeřem. Toho se docílí nácvikem základních technik pro řešení kontaktních situací a přivyknutím žáků na ně. Z tohoto důvodu je kapitola Individuální činnosti s míčem, o které pojednávají ostatní sporty, nahrazena kapitolou Základní dovednosti v kontaktu.

Z hlediska organizačního není potřeba nic speciálního - pouze travnaté hřiště (stačí i tělocvična), jakékoli míče menšího rozměru, aby se žákům dobře držely (ragbyové míče nejsou třeba), rozlišovací trika a značky na vymezení území.

Na co je třeba dbát z hlediska bezpečnosti je zmiňováno u každého cvičení. Není třeba příliš rozlišovat mezi dívkami a chlapci, protože v této věkové kategorii (6-8 let) hrají běžně spolu bez jakýchkoliv problémů. Spíše než na základě pohlaví je lepší přiřazovat k sobě pro jednotlivé nácviky či hru žáky podobné síly, vyspělosti, tedy biologického věku. Ve světě je naprosto běžné, že na turnajích spolu hrají smíšená družstva.   

Faktory pro průběžné vyhodnocování programu:

  • V kontaktu:
    • Dovednost žáků vědomě zaujmout správnou pozici těla
    • Dovednost žáků správnou pozici těla udržovat během cvičení
    • Dovednost „jít vpřed“ – pohyb vychází z nohou, práce nohama
    • Spontánnost během cvičení (čím méně strachu, tím více spontánnosti)
  • Ve hře:
    • Zapojení do hry
    • Tendence jít vpřed
    • Hledání volného prostoru (schopnost číst hru)
    • Hra 1 x 1 (technika vyhýbaní)
    • Schopnost komunikace
    • Kontinuita hry
    • Schopnost zvládat komplexnost hry (čím více hráčů, tím je hra komplexnější)
    • Schopnost žáků sebekontroly (žádné oplácení apod.)

5.1 Základní dovednosti v kontaktu

5.1.1 Efektivní a bezpečná pozice v kontaktu

 

 

Obr. 1                                                            Obr. 2

Obr. 1. Špatně – tlak vychází z pravé nohy (levá noha netlačí) a přenáší se do soupeře prostřednictvím levého ramene => páteř kompenzuje křížné působení síly.

Obr. 2. Špatně – kulatá záda díky podsazené pánvi.

 

 

 

Obr. 3. Správně – rovná záda, pánev pod rameny, kontakt ve výšce pasu ramenem, obejmutí soupeře.

 

5.1.2 Nácvik

Cvičení 1:

2 žáci se postaví vedle sebe, do nich se zaváže žák, který nacvičuje správnou pozici v kontaktu tak, že vloží hlavu mezi stojící 2 žáky v úrovni pasu a zároveň je obejme oběma rukama. Žák se snaží dva stojící žáky odtlačit a přitom stále dbá na správnou pozici těla.

Cvičení 2:

 

Popis cvičení:

  • Skupinka 3 žáků s jedním míčem
  • Hra v úzkém prostoru
  • První žák se postaví 3 m od ostatních žáků čelem k nim, položí míč na zem a postaví se nad něj. Druhý hráč vyběhne a odtlačí prvního za míč. Třetí žák sebere míč, popoběhne 3 m vpřed, otočí se čelem k ostatním a postaví se nad míč.
  • Žáci tak kontinuálně nacvičují správnou pozici v dynamice hry a zároveň se přizpůsobují svým měnícím se rolím.
  • Dbá se na provedení ve správné a bezpečné pozici, viz klíčové faktory

 

Modifikace:

  • Skupinka po 5 – První dva žáci se postaví 3 m od ostatních žáků čelem k nim, položí míč na zem a postaví se nad něj. Třetí žák vyběhne a odtlačí první dva žáky za míč. Čtvrtý žák sebere míč a nahraje ho pátému, který popoběhne 3 m vpřed, otočí se čelem k ostatním a postaví se spolu se čtvrtým nad míč. Cvičení tak stále cyklicky pokračuje.
  • Skupinka po 6 -  První tři žáci se postaví 3 m od ostatních žáků čelem k nim, položí míč na zem a postaví se nad něj. Čtvrtý a pátý žák vyběhne a odtlačí první tři žáky za míč (tlačící žáci vloží hlavu mezi prvního a druhého, respektive mezi druhého a třetího žáka nad míčem). Šestý žák sebere míč, popoběhne 3 m vpřed, počká na dva tlačící žáky, otočí se čelem k ostatním a postaví se spolu nad míč. Cvičení tak stále cyklicky pokračuje.

Cvičení 3:                                                                          

 

 

Popis cvičení:

  • 2 týmy po třech žácích proti sobě + jeden žák navíc nepatřící ani k jednomu týmu
  • Žáci obou týmů se přiváží k žákovi s míčem
  • Žáci mohou být přivázáni pouze ze své strany, nikoliv ze strany soupeře.
  • Jeden tým se snaží přetlačit druhý tým. Vyhrává ten, kterému se podaří odtlačit hráče s míčem za koncovou čáru. Hraje se do vítězných 5 bodů.
  • Dbá se na správnou a bezpečnou pozici těla v kontaktu.
  • Pokud se skrumáž zbortí, učitel hru přeruší a začne se znovu. Učitel hru také přeruší, pokud vidí, že některý z žáků je v pozici, která by jemu, či někomu jinému mohla způsobit zranění.
  • Žák s míčem během toho, kdy se ho oba týmy snaží odtlačit, zároveň trénuje proprioceptivní stabilitu, protože musí čelit tlakům z různých směrů a stále zůstávat na nohou.
  • Ve skrumáži se nesmí podrážet ani skládat. Pouze tlačit.

Modifikace:

  • Větší počet hráčů v obou týmech – čím větší počet, tím větší a více tlaků, kterým je třeba čelit. Zároveň při zborcení skrumáže na sebe napadá více žáků => větší počet používat u zdatnějších žáků.

5.1.3 Zápas, rovnováha

Vytvoří se dvojice. Ideální je pracovat na trávnaté ploše. V případě tělocvičny lze použít žíněnky.

Cvičení 1:

Jeden z dvojice je na všech čtyřech a druhý se ho snaží z této pozice dostat na zem, převalit ho atd. Cílem je hledání efektivního sevření soupeře, přitisknout celé své tělo včetně hlavy k soupeři a pohyb aby vycházel z nohou. Dbáme na to, aby se žáci netahali pouze rukama. Zakázány jsou údery a nárazy. Modifikace: žák, který převrací, si na ruce navlékne stulpny (dlouhé ponožky), znemožní mu to tak tahat soka „na dlouhé ruce“.

Cvičení 2:

Sumó. Dvojice stoji v kruhu s průměrem cca 2,5 m a snaží se jeden druhého vytlačit z kruhu. Pokud jeden ze soupeřů spadne, druhý ho nechá zvednout a souboj pokračuje. Vítězí ten, který svého soupeře vytlačí z kruhu. Smí se pouze tlačit, nikoliv tahat soupeře. Cílem je hledání efektivního sevření soupeře, přitisknout celé své tělo včetně hlavy k soupeři a pohyb aby vycházel z nohou. Pozor na to, aby ke kontaktu nedocházelo hlavou (tedy, že žáci do sebe budou narážet hlavou), ale tělem/ramenem! Zakázány jsou údery a nárazy. Modifikace: soupeři se snaží svého soka z kruhu odtáhnout (je třeba dbát na to, aby se netahali pouze rukama, ale snažili se být svými těly u sebe), soupeři se snaží jeden druhého dostat ven z kruhu tlačením nebo táháním, soupeři se snaží svého soka dostat ven z kruhu nebo ho povalit na zem, všechny tato modifikace lze praktikovat v jednodušší formě na kolenou (kruh je potom logicky menší), na ruce žákům navlékneme stulpny (dlouhé ponožky), aby se omezilo tahání pouze rukama.

Cvičení 3:

Sumó naruby. Dvojice stojí před kruhem o průměru cca 2,5 m a jeden z ní se snaží dostat do kruhu, druhý mu v tom brání. Pozor na to, aby ke kontaktu nedocházelo hlavou (tedy, že žáci do sebe budou narážet hlavou), ale tělem/ramenem! Zakázány jsou údery a nárazy. Modifikace: žák, který se snaží dostat do kruhu, má v rukou míč, který se snaží do kruhu položit. Počítá se počet průniků do kruhu, respektive počet položení míče do kruhu.

 

Cvičení 4:

Dvojice stojí proti sobě, oba drží stejný míč a jeden se ho snaží vzít druhému. Cílem je přitáhnout si míč k tělu a pochopení, že na dlouhé ruce se míč nezíská. Boj probíhá pouze ve stoji. Modifikace: jeden žák drží míč pevně v rukou a druhý se mu ho snaží vzít (žák s míčem je vždy k němu čelem), žák svírající míč ho může chránit svým tělem, druhý žák se snaží si žáka s míčem přetočit k sobě a následně mu vzít míč.

 

...

Celá Metodika hodiny pohybu navíc zde.

mšmt