2. Basketbal

2.1Individuální činnosti s míčem

2.1.1 Uvolňování hráče s míčem v praxi (driblink).

Uvolňování hráče s míčem je činnost jednotlivce, kterou dělíme na uvolňování hráče s míčem na místě a v pohybu. Cílem je získat výhodný postoj pro další činnost s míčem, což představuje přihrávku nebo střelbu. Způsob provedení driblinku je limitován pravidly basketbalu, konkrétně pravidlem o krocích. Protože pravidlo o krocích patří zároveň k jednomu z nejsložitějších, nepovažujeme za důležité, jej pro naše potřeby integrované praxe dětem přesně vysvětlovat. Postačíme si s následujícími informacemi:

• je zakázané ovládat míč při driblinku rukou na spodní polovině míče,
• driblink je možné provádět pouze jednou rukou,
• driblink je ukončen, když míč žákovi spočine v jedné ruce nebo jej chytne oběma rukama,
• pohybovat se s míčem je možné pouze s pomocí driblinku (u začátečníků se soustřeďme na stlačování míče v horní polovině pláště roztaženými prsty – ne křečovitě, míč se pokud možno nedotýká dlaně, ruka následuje míč, čímž má žák míč delší dobu pod kontrolou),
• přerušovaný driblink: ukončit driblink, chytit míč a znovu zahájit driblink je porušením pravidel (při nácviku u začátečníků to promíjíme),
• základem driblinku je nižší a stabilní postoj individuálně vyhovující a respektující stádium vývoje dovednosti a přizpůsobující se dané herní situaci (ideálně bez zrakové kontroly),
• mezi nejčastější chyby driblinku na místě patří příliš vysoký postoj (žák přepadává vpřed nebo vzad, není stabilní, nemůže rychle vyrazit), příliš nízký postoj (omezuje možnost rychle vyrazit), příliš úzký či příliš široký postoj, vizuální kontrola míče (na začátku ji lze jen těžko odstranit, důležité je ale upozorňovat, že se žák má dívat kolem sebe),
• driblink před tělem (pokud je přítomen soupeř),
• mezi nejčastější chyby při driblinku v pohybu patří příliš vysoký driblink (žák nemůže sledovat obránce a herní situaci), nízká intenzita driblinku (míč spočívá na zemi déle, než by měl a žák jej musí kontrolovat očima), driblink před tělem (hrozí ztráta, pokud je soupeř blízko), driblink příliš u těla (žák neuplatní svou rychlost, protože jej míč limituje v pohybu) a v neposlední řadě také špatná technika běhu (na napjatých nohách nebo naopak běh v podřepu).

 

Ukázky cvičení a několik rad:

1. Driblink na místě (obr. 23 – 24)

Základní postoj při driblinku a jak budeme driblovat (popis driblink pravou rukou – obr. 23 a 24):

• Levá noha je mírně vpředu, směřuje kolmo do směru driblinku.
• Pravá noha (na straně driblující ruky) směřuje vpravo, cca 45 stupňů.
• Nižší a stabilní postoj.
• Žák dribluje pravou rukou mezi chodidly obou nohou, blíže k přední noze (levé) na pravém boku.
• Levá ruka je po dobu driblinku mírně pokrčena povýš před tělem (žák si kryje míč).
• Oči sledují hřiště nebo učitele, nekontrolují pohyb míče.

• Snažíme se, aby se žák nedotýkal míče dlaní. Driblujeme celými prsty, nikoliv jen konečky prstů.
• Prsty jsou roztažené (ne křečovitě), umístěny na horní polovině pláště a směřují dopředu.
• Do míče neboucháme, ruka je volná a jde za míčem.
• Základní driblink je přibližně do výše pasu.
• Můžeme si pomoc tím, že míč je v kontaktu s palubovkou stále ve stejném místě (například průsečík dvou čar na hřišti, nebo suk v palubovce).
• Od začátku se snažíme pravidelně měnit driblující ruce. Žák postupně ztrácí vědomí silnější a slabší ruky.

 

obr. 23

 

 

 

obr. 24

 

 

Několik rad „jak na to“:

 

• Nezahlcujme žáky přemírou informací o významu driblinku. Raději driblujte a opravujte chyby, než sáhodlouze hovořte o teoretických základech.
• Zeptejte se dětí, ať předvedou, co si představují pod pojmem driblink.
• Vhodným trikem, jak nacvičovat driblink efektivně a atraktivně, je „couvání s driblinkem“ (pohyb vzad). Tato forma procvičuje kontakt očí a míče, držení těžiště, nutí vyhýbat se nohama míči, přirozeně posouvá hlavu nad míč a udržuje koncentraci na driblink.
• Pokud žáci nebudou cvičení zvládat v popisované podobě, nevynucujte si popisovaný „ideál“. Například pokud žák není schopen driblovat basketbalovým míčem, dejte mu možnost použít míč volejbalový nebo míč na házenou. U začátečníků respektujte i variantu, že po několika úderech žák míč chytí a znovu začne driblovat.
• Nedělejte rozdíly mezi dívkami a chlapci. Senzitivní období u dívek začínají dříve, než u chlapců a často jsou dívky v tomto věku fyzicky na stejné úrovni jako chlapci. Basketbalové soutěže se pro dané věkové kategorie organizují pro koedukované týmy.
• Používejte pro žáky basketbalové míče velikosti 5.
• S odkazem na aspekty motorického učení žádáme učitele a trenéry o trpělivost a pozitivní přístup k žákům. Naším cílem není žáky naučit basketbal, ale dát jim základní impuls a vjem o dané sportovní hře. Ještě obecnějším cílem je vytvořit, či prohloubit vztah mezi žákem a pohybem, respektive vnímání sportovních her.
• Vycházíme z faktu, že neexistují ideální učební požadavky na žáky. Naši žáci budou převážně patřit do skupiny začátečníků. Základním charakteristickým znakem herního výkonu této kategorie na této úrovni je shlukování žáků kolem míče, tzv. syndrom včelího roje. Žáci si myslí, že jediným smyslem dané hry je hra s míčem. Jakmile jeden z nich opustí vítězně „včelí roj“ s míčem pod kontrolou, připomíná nám spíše ragbistu, který získal míč z mlýna. Často následuje driblink silnější (nejčastěji) pravou rukou se sklopenou hlavou, směrem někam daleko od původního místa. Driblink pak často není stlačování míče, jak bychom si ideálně představovali, ale připomíná spíše fackování kulatého předmětu, který se odráží od podlahy do výšky a směru, které určuje síla a směr „facky“.
• Pokusme se, aby se v hodinách žáci nenudili a aby nebyli stresováni. Dejte žákům možnost chybovat.
• Žák potřebuje prožitky a emoce. Respektujte žáky. Pokud se budou chtít učit sami, bude jejich vůle a motivace větší a proces učení rychlejší.
• Snažme se respektovat, že dovednosti ve sportovních hrách jsou otevřené dovednosti, to znamená, že vnímání a myšlení jsou jejich nedílnou součástí.  

Nácvik driblinku na místě:

obr. 25

(Obr. 25) Zvolíme několik výšek driblinku. První výška je k ramenům. 

 

 

obr. 26

(Obr. 26) Na znamení změníme výšku driblinku k pasu.

 

 

obr. 27

 (Obr. 27) Jako třetí zvolíme driblink v úrovni kolene.

 

 

obr. 28

(Obr. 28) Nakonec zařadíme nejnižší driblink, u kotníků.

Se snižováním výšky driblinku se zvyšuje intenzita stlačování míče. Dbáme na pravidelné střídání pravé a levé ruky. Výšku driblinku často měníme. Nestále se snažíme korigovat chyby, nejlépe individuálně.

Pro zpestření můžeme zařadit driblink v sedu, vleže na zádech, vleže na břiše, vkleče, v pokleku na levé či pravé noze...

 

...

Celá Metodika hodiny pohybu navíc zde.